Na odlehlé louce u lesa, tam v dáli, naše prima prožila dobrodružný pobyt s názvem Cesta nekonečného kruhu. Kruh se otáčel ostošest. Začínalo se sbíráním dřeva, pokračovalo hrami, koupáním a soutěžemi, večer pak posezení u ohně. Hned ráno se kruh roztočil nanovo.
Děti se ubytovaly v pravých teepee – exotika, kde místo noční lampičky najdete pavouka a místo klimatizace svěží noční vítr. Voda byla nedaleko – tedy vzdušnou čarou. Prakticky to znamenalo, že k řece se muselo sejít (a pak hlavně zase vyšplhat zpátky) asi 100 výškových metrů. Tam se nejen koupalo a „lovily ryby“, ale také se umývalo nádobí – ekologicky, s výhledem na proudící peřeje.
Oheň se také nerozhořel jen tak lusknutím prstu – dřevo si děti obstarávaly samy v lese. Zjistily, že nosit polena je sportovní disciplína, která by klidně mohla být zařazena na olympiádu.
Program byl pestrý: střílení z luku a vzduchovky, vázání uzlů (některé uzly byly tak složité, že je nerozvázali ani instruktoři), poznávání přírodnin a nespočet her a soutěží, kde vítězi byli všichni – minimálně co se špíny, bláta a legrace týče.
Celý pobyt se nesl v duchu dobrodružství, smíchu a zážitků, které se do školních lavic už nevejdou. A jestli někdo pochybuje, že prima zvládne přežít v divočině – věřte, že když se do toho pustí společně, zvládnou úplně všechno.
Jiří Hybš
